“Vokolo Príglu 2014” – opět úžasný závod

logo vokolo prigluJe 6:30 hodin 11.10.2014 a já se probouzím do sobotního rána. Ano, dnes je v plánu náš oblíbený podzimní závod Triexpert Vokolo Príglu. Pro nás tentokrát již potřetí. Je nutné se nasnídat, i když to není lehké – nervozita nastupuje a žaludek odmítá cokoli přijímat. Polovinu snídaně v podobě vloček s mlékem a půl hrnku čaje nechávám na kuchyňské lince a jdu si překontrolovat věci na závod. Zdá se, že vše potřebné mám zabaleno. Hlavně na něco nezapomenout – vše kontroluji znova. Tak snad je to opravdu vše. Je 7:15 hodin a já se rozjíždím od domu vyzvednout další dva členy našeho běžeckého klubu. Všichni poctivě vyčkávají připraveni před svým domem, a tak lze vyrazit směr Brno.

Dálnice je naštěstí v sobotním ránu volná a tak nám nic nebrání volnému průjezdu až na místo určení – parkoviště na ulici Přístavní. Letos přijíždíme o trochu později než v předchozích letech a tak neparkujeme na svém “oblíbeném” místě, ale tam, kde je volno. I tak je parkoviště v tuto dobu vcelku volné (8:30 hod.). Po zaparkování se vydáváme po části trasy, která nás za nedlouho čeká a klábosíme o tom, jak je tento úsek psychicky i fyzicky náročný, protože jde o poslední kilometr závodu. Pomalu procházíme plánovaným cílem a míříme ke stánku, kde si vyzvedneme “startovní balíček”. V tašce nacházíme velice pěkně zpracovanou obálku se startovním číslem včetně čipu, který si letos poprvé nemusíme šněrovat na botu. Na obálce jsou zároveň další důležité informace, které jen letmo přecházím, protože jsou již známe a “tradiční”. Proběhne rychlá kontrola, zda je vše v pořádku (v loňském roce se Jurovi nějakým nedopatřením zaměnilo startovní číslo někoho jiného). Pokračujeme k vodě, kde hledáme obvyklé posezení, které ale v letošním roce nenacházíme – nevadí, usedáme jinde. Po chvilce klábosení se rozhodneme, že ještě dáme “ranní kávu”. Využijeme osvědčené kvality a míříme ke žlutému stánku s kávou (caffe chicco d’oro).

IMG_6352

Lidé pomalu, ale jistě přibývá a čas letí jak voda a tak se vrháme do stanu, který je určen k převlékání. Následuje uložení zavazadel do vyhrazených prostor a rozcvička. Mnoho běžců si probíhá několik prvních stovek metrů a já s nejistotou pozoruji, jak se vedle mne rozcvičují “velká jména” současné běžecké elity, jako Dan Orálek, Petr Vabroušek, Katarína Berešová atd. Adrenalin se dere do žil …

Pomalu, ale jistě se dereme na start – každý do své startovní vlny. Je několik málo minut do startu a hlavou mi probíhá jediná myšlenka – hlavně to nepřepálit – a pak ještě jedna – nechce se mi na záchod? :-). První výstřel se mě netýká a tak se jen posunu o další úsek – všichni se posunou o další úsek. Další výstřel a je to tady… Nic nevnímám, jen hudbu ve svých sluchátkách a myšlenku na to, abych to nepřehnal hned na začátku. První kilometry super – je to přece jen začátek a sil je dost. Pátý kilometr se dostal i na tempo 4,15 – není to moc?!?! Z každého kopce sbíhám o 106 – nedokážu to brzdit a ani nechci – jde to samo. Ostatní si asi klepou na čelo, ale já to tak prostě mám. Zatím super a jedu dál. Tradiční problém “na skalkách” se nekoná – průběh je vcelku v pohodě – ani na chvíli nedochází k absolutnímu zastavení (v naší vlně – v pozdějších vlnách se to prý zastavilo), ale přesto je nutné trochu zabrzdit – škoda – ale jedeme dál. Příroda úžasná. Postupně se snažím soustředit na hudbu, vždycky mi to pomáhá běžet líp, ale nejde to – pořád myslím na samotný běh. Před desátým kilometrem “nahazuji” gel a zapíjím vodou na občerstvovací stanici – chytla mě u toho křeč do boku jak jsem se otáčel po kelímku 🙂 Pít z umělohmotného kelímku při běhu je potřeba si vyzkoušet, abyste věděli, o čem mluvím 🙂 Křeč naštěstí po chvíli zmizela. Na desátém kilometru bych uvítal informaci (třeba na nějakém displeji) o průměrném čase a o tom, v jakém čase doběhnu, když tento průměr udržím – to by bylo super. Sice mi telefon do ucha radí, ale dost často se stane, že nevnímám 🙂

Mým cílem byl čas 1:05 hodin a tak, když jsem těsně před cílem zjistil, že to bude stěží necelých 1:08, přidal jsem na několika posledních metrech, abych to stáhnul pod 1.08 hod. Nakonec byl výsledný čas přesně 1:08:00 – uff. První moment – zklamání… Pak dobrý pocit, že jsem doběhl v relativně dobrém stavu a hned naštvání, že jsem mohl tomu dát víc. A pak hned opět uspokojení, že to celé dobře dopadlo a závod samotný byl super 🙂 Po doběhu jsme se sešli na domluveném místě, pogratulovali si vzájemně k dílčím úspěchům a po převlečení do suchého jsme se vydali na zasloužený oběd.

IMG_6375

Ze závodu je dostupných spoustu materiálů (fotek, videí, článků …) a nemá cenu dávat sem všechny odkazy – tak snad je jeden, kde je zdroj největší – jsou to samotné stránky závodu – www.vokolopriglu.cz. Záznam ze závodu také odvysílala Česká televize – naleznete jej zde.

IMG_6404

Ano, závod byl super, počasí bylo super, všechno bylo super. Když chceme psa bít, hůl si vždycky najdeme, ale není potřeba – pořadatelům můžeme jen poděkovat a můžeme být rádi, že tento závod pořádají již pátým rokem. V tombole jsme opět nevyhráli, ale co, o to přece nejde. Máme nová předsevzetí na příští rok a ta předsevzetí nejsou zrovna malá 🙂 a všichni také pevně doufáme, že nás bude v příštím roce na startu z našeho běžeckého klubu behzatrest.cz víc.

 

Trochu statistiky:
 Jiří Šíša
rok 2012 2013 2014
celkové pořadí 1231 787 773
pořadí v kategorii 688 480 475
čistý čas 1:23:25 1:14:43 1:12:59
Jan Mikeš
rok 2012 2013 2014
celkové pořadí 1507 1049 1360
pořadí v kategorii 784 607 735
čistý čas 1:32:29 1:20:53 1:22:41
David Zažímal
rok 2012 2013 2014
celkové pořadí 736 532 476
pořadí v kategorii 463 346 300
čistý čas 1:12:42 1:09:41 1:08:00

 

 Běhu zdar!

-zazi-